Naše Příběhy

Helena Lakosilová

Pocházím z ateistické rodiny, kde nikdo v Boha nevěřil.

O Bohu jsem slyšela poprvé na střední škole od spolužaček, ale nijak mě to nezajímalo. Ale věřila jsem, že nějaká absolutní pravda musí existovat, a proto jsem ji nepřestávala hledat. V té době mě pohltila astrologie a svým kamarádkám jsem začala sestavovat horoskopy. Po čase byl můj život prázdný a neměl smysl. Ale stále ve mně byla malá naděje, že někde musí existovat záchrana.

Po příchodu na vysokou školu mi moje spolužačka řekla evangelium a já jsem se rozhodla, že se s ní poprvé v životě zkusím modlit. Poprosila jsem Ježíše, aby mi odpustil moje hříchy. Najednou přišel zvláštní pokoj a radost. Věděla jsem, že se něco stalo - Ježíš vstoupil do mého života a začal mě měnit - stal se ze mě nový člověk. Svého rozhodnutí nelituji. Boha jsem nehledala, On našel mě. Dneska už vím, že Ježíš je ta cesta, pravda a život.

Jitka „Jitys“ Č.

Když mi byly čtyři roky, lékaři mi diagnostikovali celiakii a já musela držet bezlepkovou dietu. Nemohla jsem jíst všechno - žádné rohlíky, chleba, čokolády, nic, v čem byl lepek, jen samé speciální potraviny. Lékaři řekli, že tato nemoc nejde vyléčit a že s tímto omezením budu žít až do smrti. Jenomže já jsem se s dietou nedokázala smířit a dokonce jsem ji někdy vědomě porušovala, ovšem pak mi bývalo hodně špatně.

Moje maminka byla katolička a když mi bylo devět, tak taťka uvěřil v Ježíše Krista. Naše rodina začala chodit do Apoštolské církve. Tam se modlili za mé uzdravení z této nemoci a já jsem ani nečekala, že bych mohla být uzdravená. Ale stalo se! Díky Bohu, Ježíš vyslyšel naše modlitby a nenechal mě, trápit se dál ☺. Nemoc byla pryč! Byl to zázrak, žádná náhoda! Od 11 let jsem zdravá, můžu jíst, co chci a každý den mu můžu děkovat za milost, kterou mi dal. A to není vše, z čeho mě Ježíš dostal. V osmi letech jsem si ošklivě zlomila ruku. Museli mi ji sešroubovat a měla jsem devět stehů. V nemocnici rodičům řekli, že moje pravá ruka bude možná kratší než levá. Ale Bůh zabránil tomu, aby se něco takového stalo ☺! Ruku mám v pořádku, nemám s ní žádné problémy a vůbec mě nebolívá, jupí!!

Přesvědčila jsem se o tom, že Ježíš je s námi stále - 24 hodin denně. Je s námi v každém problému, každé nemoci, smutku, depresích, zmatku, bolesti, když jsme na dně, zlomení nebo se cítíme nanic. On jediný zná odpovědi na všechny moje i tvoje otázky. Dokáže vyléčit duši, zranění i trápení. Všechno, co potřebujeme, máme v Něm ☺.

Rudolf Vrba

V 19 letech mi zachutnal alkohol. Vždy se našel důvod k pití - všechny věci, řešení problémů, zábava a můj životní styl se bez alkoholu neobešel. Myslel jsem, že to mám pod kontrolou, ale jak ubíhaly roky, stalo se z toho nekontrolovatelné pití. Žena, děti a rodiče to viděli jinak, ovšem pro mě byli přednější kamarádi a alkohol. Když se mě jednou tchán zeptal, jestli věřím v Boha, jen jsem se pousmál a řekl, že tuto otázku už mám dávno vyřešenou - Bůh není a alkohol mi chutná! Až časem jsem poznal, že je to omyl.

Moje manželka, mamka a další lidé se za mě modlí. Záleželo jim na tom, abych přestal pít a obrátil se k Bohu. Netrvalo dlouho a jednou v noci jsem prožil sen. Zjevil se mi Ježíš, který stál s otevřenou náručí a jen se na mě díval. Utíkal jsem od něj pryč, bál jsem se ho, ale přitom jsem věděl, že mě miluje. Ten sen se mi stále vracel. Probouzel jsem se celý mokrý a vystrašený. Co se to se mnou děje? Začal jsem si uvědomovat, že můj život není dobrý, jenže jsem nevěděl, co s tím.

Jednou po opilecké noci jsem začal o těch snech více přemýšlet. Ten den k nám přijela manželčina kamarádka, se kterou se moje žena Maruška modlívala a společně si spolu četly Bibli. Pokaždé, když k nám tato manželčina přítelkyně měla přijet, utíkal jsem na pivo, ale tentokrát jsem zůstal doma. Povídali jsme si spolu a já jsem se snažil obhajovat tím, že i někteří lidé, kteří se vydávají za křesťany kradou, smilní, opíjejí se a lžou. Ale ona mi řekla něco, co mě zasáhlo přímo do srdce: „Proč se díváš na druhé, podívej se na sebe, jak žiješ?“ V ten moment se mi rozsvítilo! Prožil jsem změnu ve svém srdci. Poprvé jsem se dokázal veřejně přiznat k tomu, že mám problém s alkoholem.

Poprosil jsem Ježíše, aby mi odpustil všechny hříchy a přijal mě. Najednou jsem věděl, co ty sny znamenaly. Ježíš mě miluje a já od něj utíkám, protože jsem hříšný. Prožil jsem odpuštění, Ježíš se mě dotkl a odpustil mi hříchy. Přijal mě za své dítě a také mi odebral chuť na alkohol. Dostal jsem novou šanci! Uvědomil jsem, že mám skvělou ženu, krásné dcery a kolem sebe spoustu nových přátel. Vrátil mi rodinu, identitu, lásku, přátelství. Není to moje zásluha, ale milost mého spasitele Ježíše Krista. Můj život už není prázdná loď!